قصيدة البردة
Qasida Al Burdah
Cs
Cs
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 4
ﷺ ON HIS BIRTH
مَوْلَاىَ صَلِّ وَسَلِّمْ دَائِمًا أَبَدًا
عَلَى حَبِيبِكَ خَيْرِ الخَلْقِ كُلِّهِمِ
Můj Pane, žehnej a dávej mír vždy a navždy
Na Tvého milovaného, nejlepšího ze všech stvoření
أَبَانَ مَوْلِدُهُ عَنْ طِيبِ عُنْصُرِهِ
يَا طِيبَ مُبْتَدَإٍ مِنْهُ وَمُخْتَتَمِ
Jeho narození odhalilo čistotu jeho původu,
Ó jak čistý je jeho začátek a konec!
يَوْمٌ تَفَرَّسَ فِيهِ الفُرْسُ أَنَّهُمُ
قَدْ أُنْذِرُوا بِحُلُولِ البُؤْسِ وَالنِّقَمِ
V ten den Peršané pochopili, že byli varováni
Před příchodem bídy a pohrom
وَبَاتَ إِيوَانُ كِسْرَى وَهُوَ مُنْصَدِعٌ
كَشَمْلِ أَصْحَابِ كِسْرَى غَيْرَ مُلْتَئِمِ
Tehdy v noci se objevila trhlina v oblouku Chosroese,
Stejně jako byla navždy ztracena jednota a soudržnost jeho lidu
وَالنَّارُ خَامِدَةُ الأَنْفَاسِ مِنْ أَسَفٍ
عَلَيْهِ وَالنَّهْرُ سَاهِي العَيْنِ مِنْ سَدَمِ
Oheň, zármutkem nad ztrátou, vydechl naposledy,
A řeka byla zarmoucena, že se odklonila od svého toku
وَسَاءَ سَاوَةَ أَنْ غَاضَتْ بُحَيْرَتُهَا
وَرُدَّ وَارِدُهَا بِالغَيْظِ حِينَ ظَمِي
Sawa byla znepokojena, když se vody jejího jezera stáhly,
A ten, kdo přišel pít, se vrátil rozzuřený žízní
كَأَنَّ بِالنَّارِ مَا بِالمَاءِ مِنْ بَلَلٍ
حُزْنًا وَبِالمَاءِ مَا بِالنَّارِ مِنْ ضَرَمِ
Bylo to, jako by oheň zármutkem přijal vlhkost vody,
A voda přijala žhavou suchost ohně
وَالجِنُّ تَهْتِفُ وَالأَنْوَارُ سَاطِعَةٌ
وَالحَقُّ يَظْهَرُ مِنْ مَعْنىً وَمِنْ كَلِمِ
Džinové křičeli a světla blikala,
Jak se pravda zjevovala ve smyslu i slově
عَمُوا وَصَمُّوا فَإِعْلاَنُ البَشَائِرِ لَمْ
يُسْمَعْ وَبَارِقَةُ الإِنْذَارِ لَمْ تُشَمِ
Ale slepí a hluší Peršané neslyšeli radostné zprávy,
Ani neviděli záblesk varovných znamení
مِنْ بَعْدِ مَا أَخْبَرَ الأَقْوَامَ كَاهِنُهُمْ
بِأَنَّ دِينَهُمُ المُعْوَجَّ لَمْ يَقُمِ
I poté, co jim jejich vlastní věštci řekli,
Že jejich pokřivené staré náboženství nemůže vydržet
وَبَعْدَمَا عَايَنُوا فِي الأُفْقِ مِنْ شُهُبٍ
مُنْقَضَّةٍ وَفْقَ مَا فِي الأَرْضِ مِنْ صَنَمِ
A poté, co viděli padající hvězdy na obzoru,
Padající z nebes, stejně jako padaly modly na zemi
حَتَّى غَدَا عَنْ طَرِيقِ الوَحْيِ مُنْهَزِمٌ
مِنَ الشَّيَاطِينِ يَقْفُوا إِثْرَ مُنْهَزِمِ
Až i ďáblové byli poraženi, prchající z cesty zjevení,
Následující jiné, jak prchali
كَأَنَّهُمْ هَرَبًا أَبْطَالُ أَبْرَهَةٍ
أَوْ عَسْكَرٍ بِالحَصَى مِنْ رَاحَتَيْهِ رُمِي
Prchali stejně jako válečníci Abraháma,
Nebo jako armáda rozptýlená kamínky vrženými z Prorokovy ruky
نَبْذًا بِهِ بَعْدَ تَسْبِيحٍ بِبَطْنِهِمَا
نَبْذَ المُسَبِّحِ مِنْ أَحْشَاءِ مُلْتَقِمِ
Vrženými jím po oslavě Boha v dlani jeho ruky,
Jako byl oslavující svého Pána vyvržen z břicha velryby