U údolí al-Aqíq jsme se sešli

my a ty s tmavýma očima

Co si myslíš o šílenci Lajly?

Zakusil jen zlomek tohoto šílenství

Ó mé oči, jak jste mě vyčerpaly

a ó má víčka, jak jste mě opustila

Ó mé srdéčko, buď trpělivé

s těmi, kteří se ode mě odloučili

V pondělí jsem se s nimi rozloučil

a v úterý ráno mi už zoufale chyběli

Jsou to vznešení páni, kteří mě opustili

a já roním krvavé slzy ze svých očí

Plakal jsem, až nade mnou i ptáci

na větvích pocítili soucit

Při Bohu, zemřu-li touhou

omyjte mě mými vlastními slzami

Naříkejte nade mnou a říkejte

„Zde leží ten, koho ty oči zahubily“

Stále jsem se držel u jezdeckých zvířat

a prosil: „Pro Boha, vezměte mě“

„K příbytkům mého lidu!“

Odjeli však, aniž by se se mnou rozloučili

Jdi k nim, můj posle

pospěš a polib jim ruce

Vyřiď jim ode mne pozdrav

snad mě k sobě opět přijmou

Můj posel se ke mně vrátil s úsměvem

a řekl: „Raduj se, dočkáš se smíření!“

Při poutu chleba a soli, jež vás pojí

slíbili mi, že se s nimi opět shledáš