Pohled milence na milovaného je mír,

A ticho mezi znalci je řeč.

Shromáždili výraz skrze náznak mezi nimi,

A tím se jejich porozumění shodla.

Hovoří pohledy, ne slovy,

Takže to, co je v duši jednoho, je inspirace.

Tento je tam, a ten je zde, když vidíš,

A tajemství tohoto je s tajemstvím toho.

Jejich tajemství se setkávají, objímají a proplétají,

Zatímco jejich těla se rozcházejí.

Tento mluví o tom, a ten o tomto,

Co je jim sděleno, pera píší.

Neshoda odpadla a její formulace z jejich řeči,

Neboť jsou zamilovaní do písmen harmonie.

Zvykli si říkat „Ano, k službám“ a sjednotili se tím,

Neboť „Ne“ je ušlechtilým zakázáno.

Jejich zvyky jsou jako ty lidí ráje, jejich povaha

Je prorocká; jsou božští a ušlechtilí.

Jejich touhy, já a štěstí jsou vzadu,

A činy spravedlivých jsou vpředu.

Pro ně jsou ruce nataženy se štědrostí,

A jejich nohy pevně stály v plnění toho, co bylo třeba.

Takže cesta je znalost, a intelekty jsou průvodci,

Pán je cíl, a Posel je vůdce.